Mé první zkušenosti se zákonem přitažlivosti
Mé první přání bylo zároveň tím „zkušebním“, tedy zda-li zákon přitažlivosti vůbec funguje. Typický přístup nevěřícího Tomáše, který potřebuje důkaz. A tak, aniž jsem věděla, co nám ten den nabízí v kantýně k obědu, jsem si přála rybu. Své přání jsem urputně opakovala celé dopoledne, hlavně ve chvílích, kdy jsem si odskočila na toaletu, kde jsem měla soukromí a mohla jsem si ho přeříkávat nahlas. Snažila jsem se ho opakovat co nejčastěji a poté šup, zpátky do práce. Když jsem v poledne scházela do naší firemní kantýny, byla jsem napjatá, v mysli otazníky. Opravdu se mi přání splní? A jaká ryba to bude? Co myslíte, jak to dopadlo? Jediné co se ten den v kantýně podávalo a mělo příchuť ryby bylo smažené filé:-) Nemohla jsem Vesmíru vyčítat, že mi mé přání nesplnil, protože splnil, i když trochu jinak. Nevizualizovala jsem si ho, nezadala jsem konkrétní rybu a také mnou zmítaly celou dobu pochybnosti. Takže jsem dostala to, co jsem do přání vložila. Výsledek mě pobavil a došlo mi, že se mám ještě hodně co učit.
Dalším, větším přáním toho roku byla láska k jednomu muži. Potkali jsme se na oslavě narozenin, kam jsme byli oba pozváni. Líbil se mi, ale ani jeden z nás neučinil žádný krok, tudíž jsme se rozloučili, aniž bychom si na sebe předali kontakt. Po několika dnech mi to nedalo a požádala jsem kamarádku o kontakt na něho. Na odpověď jsem si musela opět několik dní počkat. Snažila jsem si ji přitáhnout, uspíšit, ale opět v tom byla ta má přílišná urputnost místo uvolnění, pozitivního naladění a lehkosti. A tak nebylo divu, že mi přišla záporná odpověď – dotyčný po kontaktu se mnou netoužil. Nyní už vím, že lásku druhého si nemůžeme vynutit, že nemůžeme druhého přinutit, aby se do nás zamiloval. Stejné přitahuje stejné a tak pokud jsme spolu nerezonovali, nebyli jsme pro sebe ti praví. Naše cesty by se stejně dříve nebo později rozdělily. Tehdy mě zaplavilo zklamání a lítost, protože jsem neměla povědomí o rezonanci, natož o jejím fungování.
Mým dalším velkým přáním a snem byl můj odjezd do Francie. Motivaci jsem měla obrovskou, teď jen uvést věci do pohybu. To jsem již začínala chápat, že je příjemné a posouvající vizualizovat si to, co chci. Představovat si v mysli, jak to probíhá, jaké to je, když se to stane. Viděla jsem samu sebe po boku přitažlivého Francouze, obklopena krásnou krajinou, v mysli jsem se procházela kouzelným městečkem s velkými vitrínami obchodů s krásným oblečením, v restauracích jsem si pochutnávala na všech těch magnifique francouzských delikatesách. Začala jsem chodit několikrát týdně na francouzštinu a v práci jsme se dohodli na ukončení mého pracovního poměru. Už jsem se nemohla dočkat! Po Vánocích se stal můj sen skutečností. Celou cestu do země mých snů jsem byla jako na trní z očekávání toho nového, lákavého, co mě tam čekalo.
Od té doby jsem ušla velký kus cesty. Naučila jsem se využívat zákon přitažlivosti ve svůj prospěch. Umím si udržet pozitivní myšlenky a neustále si plním svá přání a často se usmívám, zkrátka žiju šťastný život. K tomu si do mého života přitahuju samé pozitivně laděné lidičky. Vesmír totiž plní vždy, bez vyjímky. Pokud vás zajímá JAK žít takový život jaký chcete, přitáhnout si do něho příjemné lidi a zážitky, splnit si své sny, povíme si o tom příště.
Kristina